Bylinky a péče o ně

10. dubna 2010 v 15:16 |  víli elfi bylinky
Bylinky pro mírný stín
Z knihy Bylinky-praktická příručka krok za krokem od A.Clevely a K.Richmond
05.06.2005 12:27 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Sušení bylinek

Z knihy Encyklopedie koření, bylinek a pochutin od E. Lambertové Ortizové
05.06.2005 12:22 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Sklizeň bylinek

Z knihy Encyklopedie koření, bylinek a pochutin od E. Lambertové Ortizové
19.05.2005 00:42 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Učte své děti

UČTE SVÉ DĚTI TOMU, ČEMU MY UČÍME SVÉ DĚTI. ZEMĚ JE NAŠE MATKA. CO POSTIHNE JI, POSTIHNE I JEJÍ SYNY. KDYŽ ČLOVĚK PLIVE NA ZEM, PLIVE NA SEBE. NEBOŤ MY VÍME, ŽE ZEMĚ NEPATŘÍ ČLOVĚKU, ALE ČLOVĚK ZEMI

Náčelník Seattle





19.05.2005 00:39 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Rostliny jako učitelé

Rostliny mohou být i našimi učiteli, neboť nám mimo jiné ukazují, že život na Zemi se neomezuje jen na náš způsob prožívání, myšlení a cítění. My lidé jsme jen jednou z mnoha forem života. Když si to uvědomíme, změní se nám hodnoty. Nevládneme už přírodě tím, že ji využíváme ke všemu, co nám připadá správné, ale že jednáme k našemu i jejímu prospěchu s ohledem na potřeby všech živých tvorů, tedy v harmonii. Indiáni u všech rozhodnutí, jež se nějak týkali přírody, brali ohled na sedmou následující generaci. Říkali, že jejich úkolem je dbát o to, aby i lidé po nich nalezli svět, který nebude horší než tento, a pokud možno i lepší. To je i návod pro naše chování v životě, který se můžeme naučit od rostlin. Nejen kvalita, ale pravděpodobně i délka našeho života závisí na naší schopnosti sladit se s energií přírody. A tak se od rostlin můžeme naučit, že všichni živí tvorové jsou spolu v ustavičném vztahu a spojení.


Čím více se člověk učí harmonicky zacházet s rostlinou, tím vyššího stupně harmonie dosáhne sám se sebou a se svým okolím. Emocionální povaze člověka neodpovídá vidět v rostlině dál jen potraviny, palivo a dekoraci a zištně je pěstovat, vytrhávat nebo kácet jen z tohoto důvodu. S takovou nadvládou nad rostlinami se daleko nedostaneme, protože když zničíme ještě další část přírody zjistíme, že jsme se oloupili o základy života. Možná bychom mohli podobně jako náčelník Oren Lyons říct: "kdo na tomto shromáždění mluví za rostliny? Kde mají místo stromy? Nemyslíme na ně a považujeme se za nadřazené. Ale jsme koneckonců jen součástí přírody. To si musíme uvědomit, abychom pochopili, kde stojíme. A toto místo je někde mezi horou a mravencem. Někde a jen tam jako součást stvoření."
Uznání rostliny jako živého tvora a uznání jejích práv s sebou přináší všeobecnou úctu ke všem ostatním živým tvorům, člověka nevyjímaje.
K jejich individualitě a odlišnosti. Člověk, který už bezmyšlenkovitě nezničí rostlinu nebo bezdůvodně neurve list, se bude lépe chovat i ke zvířatům a lidem. Ochota respektovat existenční potřeby druhých je vývojový proces, který lze podpořit láskyplným zacházením s rostlinami. I komunikací s rostlinami se naučíme dopřávat všemu živému svobodu a důstojnost. V tomto smyslu jsme my lidé korunou tvorstva právě tím, že můžeme ustavičně rozvíjet schopnost soucitu, pochopení, vciťování se, dobrotivosti a lásky. To je role, jež nám byla v přírodě předurčena.

Z knihy Jak si porozumíme s rostlinami od Gaby Haagové
19.05.2005 00:37 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Která rostlina se ke mně hodí?

Aniž si to uvědomujeme, často zakládáme zahrádku tak, aby vyhovovala naší osobní rovnováze.
Když chceme intuitivně rozhodnout, zda se k nám nějaká rostlina hodí, nejlepší je přidržet u ní ruce. Dostaví-li se pozitivní pocit, cítíme-li se k rostlině přitahováni nebo vnímáme-li dokonce teplo, lehké mravenčení nebo tah v ruce, je rostlina pro nás vhodná.

Z knihy Jak si porozumíme s rostlinami od Gaby Haagové
19.05.2005 00:34 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Važme si rostlin jako živých tvorů

Měření prováděná na rostlinách vykázala v některých zásadních funkcích shodu mezi člověkem a rostlinou. Například se u nich i u lidí zesiluje nebo mizí reakční impulzy. Tyto impulzy snižují při únavě, stoupají rychle při dráždění a vlivem jedů se zcela ztrácejí. Vše živé řídí stejné síly. Živí tvorové mají schopnost růstu, látkové výměny, rozmnožování a dráždivosti. Rostlina stejně jako člověk vnímá šok, když je ohrožena na životě. Její životní energie je srovnatelná s lidskou život je vždy zaměřen na přežití a jeho ohrožení vede k narušení harmonie. V tomto smyslu má rostlina stejnou potřebu existence jako my.
Z knihy Jak si porozumíme s rostlinami od Gaby Haagové
19.05.2005 00:31 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Projevme vděčnost

Mnohé přírodní národy se omlouvaly stromu, když ho musely skácet, a děkovaly za potravu, jež jim rostliny dávají. To svědčí o tom, s jakou úctou lze k rostlinám přistupovat. Přírodní národy věděly, že člověk je pouze součástí Země, a proto se musí chovat mírumilovně a laskavě. Harmonie s přírodou je to kouzelné slůvko, všestranná shoda, a nikoli snaha, aby se nám vedlo dobře na úkor rostlin a přírody vůbec. Jde o uvědomělou náklonnost k rostlinám, o pochopení toho, co pro nás znamenají. Pouze když se snažíme dosáhnout harmonie ve prospěch přírody a všech živých tvorů, dosáhneme i my vnitřní harmonie a pohody. Pak už přírodu nebudeme bezmyšlenkovitě vykořisťovat nebo ji využívat ze sobeckých důvodů. Co by pro nás v dnešní době mohlo být blahodárnější než soužití s přírodou, v radosti ze společenství, v harmonii, lásce, kráse a s chutí do života, jež se v každé rostlině projevuje specifickým způsobem?


Z knihy Jak si porozumíme s rostlinami od Gaby Haagové
19.05.2005 00:28 - Bylinky a péče o ně - trvalý odkaz

Rostliny jako potrava

Znamená to tedy, že bychom neměli sklízet a konzumovat rostliny? Stávají se z nás vrazi, když sníme mrkev? Trápíme trávu nebo keře, když je sekáme či stříháme? Výzkumy jednoznačně dokazují, že rostliny reagují stresem pouze na negativní myšlenky svévolného ničení. Když sklízíme nebo přistřihujeme, nedávají najevo známky strachu ani neklidu. Komunikace s rostlinami by nás neměla dovést k tomu, že je budeme konzumovat s výčitkami svědomí. Jsou součástí přírody a jejího koloběhu. K tomu patří i potravní řetězec, jehož je rostlina začátkem. Vytváří potraviny, jež se pak v našem těle chemicky přeměňují. Odpadové produkty se navracejí půdě jako hnojivo a tím opět slouží růstu.

Když tedy rostliny využíváme, nijak je netrápíme. Musíme však mít vždy na mysli dobro všeho živého. Rostliny reagují na negativní energii stresem bez ohledu na to, co se s nimi děje, a na druhou stranu pozitivně odpovídají na vlídné, laskavé vibrace. Úmysl ublížit rostlině narušuje jednotu v přírodě. Příroda bojuje se škůdci. Pokud se člověk chová k přírodě jako škůdce nebo jako parazit, vyvolává stres a strach. Rostliny reagují na lidskou potřebu ničit, která se projevuje zcela bezúčelným trháním rostlin nebo ulamováním větví. S vědomým ničením a zištným využíváním rostlin se při stvoření nepočítalo. Jakmile rostlinám přiznáme jejich přirozené právo na život a uspokojování životních potřeb, přestaneme být ničiteli životního prostředí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama